O výstavních zebřičkách - zakončení
28.09.2010
V předchozích článcích o chovu výstavních zebřiček jsem se pokusil sepsat základní údaje a specifika, která mohou napomoci začínajícím sportovním chovatelům nebo i ostatním, kteří se rozhodli chovat výstavní zebřičky. V tomto článku se pokusím popsat jak přistupovat k výběru mláďat po odchovu a přípravě zebřiček na výstavy.Alfou všech sportovních chovatelů je dobré oko. To nám odhalí vady, které posuzovaný pták má. Omegou je znalost standartu výstavních zebřiček, to znamená toho, jak má výstavní zebřička vypadat. Popis jednotlivých mutací a standart výstavních zebřiček najdete na vébových stránkách Klubu chovatelů zebřiček České republiky se sídlem v Chrudimi, www.zebricky-klub.cz.
První co mě v souvislosti s výběrem napadne je být při třídění odchovů nekompromisní a tvrdý k zebřičkám i sám k sobě. Není to, ale zase tak jednoduché smířit se s tím, že pták, kterého jsme koupili od chovatele, který má jméno, nedává mláďata podle naší představy.Snad pomůže v příští sezóně změna složení chovného páru, nepomůže-li, znamená to jediné. Pták se v chovu neosvědčil a i když se nám líbí, musí být vyřazen. Já při prvním výběru po odstavení od rodičů, vyřazuji pouze ptáčata, která jsou velmi slabá, nebo mají nějakou zdravotní vadu. Po té dám odstavené kusy do větší klece s delším proletem než je hekovačka. Asi po dalších čtrnácti dnech, až jednom měsíci je přemístím do hejna v proletovaní voliéře a to samce a samice zvlášť. Tak se stane, že na konci hnízdění, se sejdou spolu v jedné voliéře ptáci, kteří jsou staří šest týdnů až třeba několik měsíců. Při pohledu do takového hejna je na první pohled viditelný rozdíl ve velikosti mladých zebřiček. Do samotného období výstav nám však ještě několik měsíců zbývá a tak se výrazné rozdíly ve velikosti ptáčat ještě vyrovnají. Obzvlášť máme-li možnost sledovat zebřičky na bidle, při pohledu z boku, vidíme rozdíly mezi postojem ptáků a tvarem jejich těla. Chci tím říct, že pohled na ptáky z boku nám poskytuje určitou výhodu. Při prohlížení a kochání se již v průběhu roku můžeme vybírat a posuzovat, který kus správně stojí, tím odpovídá standartu, nebo který leží na bidle.
Jsou i další vady viditelné na první pohled, které nám neumožní vystavit takovou zebřičku. Jde-li o vady ve zbarvení, jako je strakatost nebo světlost, u strak nepřerušené samčí znaky, nebo u samic samčí znaky na prsou jde tyto kusy do chovu použít. Jiné je to u vad v tipu. Takové ptáky, kteří mají zalomená záda, spadlý ocas či křídla, nebo leží na bidle, je lepší vyřadit, stejně jako malé nebo nesouměrné jedince. Vady v tipu a velikosti se z chovu velmi špatně odstraňují a výstavní zebřička s takovou vadou, se dnes již do chovu nehodí. Na poslední výběr před přípravou na samotnou výstavu použijeme bodovací klece, které jsme si opatřili a v kterých také budeme ptáky prezentovat. V nich uvidíme nejlépe rozdíly mezi jednotlivými kusy. V úvodu tohoto článku jsem psal o alfě a omeze sportovního chovatele, teď vám se vší odpovědností sděluji, že příprava výstavní zebřičky na samotnou výstavu je velké umění a v našich podmínkách ještě často věc náhody. Naplánovat vše tak, aby pták právě v týdnu kdy má být předváděn na výstavě, byl v perfektní kondici a celou anabázi přečkal ve zdraví, má řadu úskalí.
Moje zebřičky se v sezóně 2007 zúčastnili čtyř bodovaných výstav. V období červenec až prosinec jsem vystavil 44 ptáků. Bohužel jeden uhynul na výstavě a dva po té, co jsem je dovezl domů. Radit někomu jak se to dělá, když se přiznám, že sám v tom nemám úplně jasno je možná scestné a odvážné zároveň. Proto jsem se poslední radu rozhodl popsat takto. Připravit výstavní zebřičku, aby nebyla rozpeřená a byla v kondici, se vám nejspíš nepovede v hejnu. Nejspíš to nevýjde ani pokud bude v místnosti, kde zebřičky máme umístěné výrazně kolísat teplota nebo kde je vlhko. Malou naději máte také v případě, že do malé klece umístíte více kusů. Nejspíše se vám nepovede ptáky připravit, pokud jim neumožníte pravidelné koupání a tím čistění peří. Patrně neuspějete, pokud nedáte zebřičky do bodovacích klecí alespoň několik dní před výstavou, aby se zklidnily až stanou před posuzovatelem. Byl bych velice rád kdybych mohl napsat, udělej to a to a ono to výjde, ale tak daleko ještě nejsem. Přední němečtí chovatelé výstavních zebřiček, pokud je to pravda, ptáky které vystavují nehnízdí. Podle mého názoru právě kvůli jejich přípravě.
Ukončit tuto trilogii chci upravenými slovy klasika. Jde přece o hru a ne o výhru, neúspěch nevadí na soutěžích je mnoho tříd a tím i mnoho možností, kde můžete uspět a výstavní zebřičky za to stojí.
Vítězslav Vaněk - DašiceHospodář KCHZ ČR
www.zebricky-klub.cz
Související články
O výstavních zebřičkách - úvod (1/3)
O výstavních zebřičkách - pokračování (2/3)
O výstavních zebřičkách - zakončení (3/3)